background image

O výživě

Radost do života přináší mnoho různých věcí, ale ať chceme nebo nechceme, jednou z těchto věcí je chutné jídlo. Při konzumaci nějakého pokrmu se zapojuje více smyslů – chuť, čich, zrak, což výsledek působení na člověka umocňuje. Pokud si ještě představíme fakt, že člověk nejí sám a jídlo je součástí příjemného lidského setkání, radostné okamžiky způsobené jídlem nemůžeme zapřít.

Velmi striktní dodržování diet a odpírání si všech chutných jídel dobrou náladu kazí, ale zrovna tak nadměrné konzumování jídla a přejídání nepůsobí na psychiku člověka příznivě. Pokud tedy chceme, aby nám jídlo přinášelo radost, měli bychom jíst přiměřeně na co máme chuť, mít stravu rozmanitou, nejíst jen z důvodu zahnání hladu, udělat si na jídlo čas, jíst v příjemném prostředí a pokud možno v příjemné společnosti.

Bílkoviny

Bílkoviny jsou pro naše tělo významnou stavební složkou, neboť dodávají materiál ke stavbě a obnově buněk a tkání. Jsou proto důležité pro růst a zachování svalů, orgánů, kůže a kostí. Potraviny bohaté na bílkoviny jsou vejce, maso, mléko a mléčné výrobky, ořechy a luštěniny. Biologická hodnota živočišných bílkovin je obecně vyšší, než je tomu u bílkovin rostlinných.

Sacharidy

Sacharidy (cukry) jsou pro naše tělo základním zdrojem energie. Měly by tvořit velkou část naší potravy, to znamená přes 50 % denního příjmu kalorií. Mozek je na sacharidy dokonce odkázán jako na jediného dodavatele energie.

Sacharidy se nacházejí především v obilí a obilných výrobcích, ale rovněž v bramborách a ovoci. Není ale cukr jako cukr. Liší se ve stavbě a tím v účinku na hladinu krevního cukru u člověka. Základními stavebními látkami sacharidů jsou jednoduché cukry, ke kterým patří např. hroznový cukr. Některé sacharidy existují v této základní podobě, jiné se skládají ze dvou nebo mnoha stovek jednoduchých cukrů.

Obzvláště vhodné je přijímat sacharidy ve formě škrobových produktů bohatých na vlákninu, jako jsou celozrnná rýže, celozrnný chléb a těstoviny, luštěniny, zelenina a brambory.

Sacharidy nebo-li cukry se dělí na

Tuky

Tuky transportují do organismu životně důležité vitamíny A, D, E a K a jsou důležité pro mnoho procesů látkové výměny. Měli bychom upřednostňovat tuky rostlinného původu před tuky živočišnými, protože obsahují více nenasycených, esenciálních mastných kyselin, které si organismus nedokáže vyrobit sám.

Tuky mají vyšší energetickou hodnotu než sacharidy a bílkoviny. Dejte přitom pozor také na tzv. skryté tuky, které se nacházejí především v ořeších, sýrech, salámech a pečivu.

TIP

Vyhýbejte se „fast-foodům“. Víte, že mají housky nasládlé, aby byl zvýšen váš chuťový apetit? Vysoké množství tuků zajistí krásnou vůni a chuť. To je ale jediné pozitivum, které mají...

Mastné kyseliny

Mastné kyseliny se dělí na nasycené a nenasycené.

Nasycené mastné kyseliny se v naší potravě nacházejí velice často a více tělu škodí, než aby mu byli k užitku. Denní přísun nasycených mastných kyselin by neměl přesáhnout 20 g. Většina potravin živočišného původu obsahuje kromě těchto nepříznivých nasycených mastných kyselin také relativně velké množství cholesterolu. Z tohoto důvodu byste měli konzumovat obecně více potravin původu rostlinného.

Z hlediska zdravé výživy je důležitý příjem jednoduchých a vícenásobně nenasycených mastných kyselin. Mají prokazatelně pozitivní vliv na srdce a jeho správnou činnost, na cévy. Podle nejnovějších poznatků mají prokazatelně pozitivní vliv také na činnost mozku. U dětí podporují správný vývoj mozkových funkcí a napomáhají udržovat koncentraci, v dospělém věku zpomalují stárnutí mozku spojené s rizikem vzniku Alzheimerovy choroby.

Najdete je v kvalitních rostlinných olejích, ořeších a velké množství vícenásobně nenasycených mastných kyselin obsahují ryby jako sleď, makrela či losos a ořechy.

Vláknina

Vlákniny jsou nestravitelné sacharidy – látky obsažené v rostlinných potravinách jako např. v celozrnném pečivu, ovesných vločkách, luštěninách, zelenině a ovoci. Mechanicky povzbuzují správnou funkci střev a podporují tak zažívání, tuky a cholesterol. Další funkcí je zpomalení odchodu potravy z žaludku do střev, čímž vláknina podporuje pocit nasycení.

DDD je 30–35 g vlákniny na osobu a den.

Rozpustná vláknina – stravitelná – jedná se o gely z ovoce a zeleniny, je obsažena i v ovesných vločkách, dále se s ní setkáme v ovoci /hrozny, angrešt, rybíz a další bobulovité ovoce/, v bramborách a luštěninách nebo obilovinách.

Nerozpustná vláknina – nestravitelná – zpracovává se za pomoci střevních bakterií až v tlustém střevě. Setkáme se s ní u slupky ovoce, v obilovinách, otrubách, zelenině, kořenové zelenině, ovesných vločkách, tmavém chlebu nebo knäckebrotu.

Sodík

Sodík (natrium) plní v našem těle mnoho důležitých funkcí: reguluje krevní tlak a je určující pro příjem a výdej vody. Většinu sodíku přijímáme v podobě kuchyňské soli (chloridu sodného) přidané do potravin; nezpracované potraviny obsahují soli zpravidla jen málo. Dostačující příjem u dospělého jedince je 5–6 g kuchyňské soli denně. Sodíku je v tomto množství 2–3 g. My však přijímáme sodíku příliš mnoho, je totiž schován v mnoha hotových potravinách, ale také pozor na vhodný výběr nápojů.